Kompost je organické hnojivo vzniklé kompostovacím procesem, což je přirozený biochemický proces, probíhající v přírodě, při němž z původních organických látek, pod vlivem živých organismů, zvláště mikrobů, vzniká stabilní organické hnojivo - kompost. Jedná se o aerobní kompostování, tedy kompostování za dostatečného přístupu vzduchu nezbytného pro rozvoj aerobních mikroorganismů potřebných pro rozklad organické hmoty.
Faremní kompost je kompost vzniklý technologií kontrolovaného mikrobiálního kompostování, mající jakostní znaky totožné či téměř totožné jako kompost, jehož vstupními surovinami jsou produkty faremního hospodaření: hnůj hospodářských zvířat, rostlinné produkty (seno, travní hmota, nedopasky, dřevní štěpky apod.). V žádném případě jako suroviny do faremního kompostu nevstupují jiné biologicky rozložitelné odpady (bioodpady), které jsou rovněž schopny anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, papír, vytříděný komunální odpad, čistírenské kaly nebo jiné látky, z nichž některé mohou mít i obsah patogenních organismů).
Z výše uvedeného vyplývá nutnost použití faremního kompostu namísto použití běžného průmyslového kompostu zejména pro potřeby ekologického zemědělství a to s ohledem na minimalizaci cizorodých (rizikových) látek a prvků, tj. látek a prvků, které nepříznivě ovlivňují zrání kompostů, půdní úrodnost, růst rostlin nebo je jejich příjem rostlinami nežádoucí s ohledem na možnost ohrožení zdraví lidí a zvířat a dále těch, jejichž hromadění v půdě je nežádoucí (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn, PCB, PAU a AOX).
Kompostovací technologie zaručuje fytohygienizaci produktu, minimalizace cizorodých látek a prvků je však dosahována skladbou a původem vstupních surovin. Není proto potřeba následná hygienizace produktu například propařováním, které umrtvuje mikrobiální život a tím znehodnocuje průmyslové komposty pro použití při zlepšování mikrobiálních vlastností půd.
Rozsah použití faremního kompostu je v zemědělství ke zlepšení vlastností půdy, hnojení a k opatřením rekultivace a ochrany proti erozi orné půdy, na louky a pastviny, pro pěstování zeleniny, vína, chmele, ovoce a v zahradnictví i lesním hospodářství.Patří sem také pěstování sazenic, zahrádkářství a jako příměs při výrobě substrátů. Použití faremního kompostu je vhodné nejen pro ekologické zemědělství, ale všude tam, kde následně rostlinné produkty vstupují do výživy lidí a zvířat (např. zahrádkářství) nebo je žádoucí minimalizace cizorodých látek z důvodů ochrany přírody ( území národních parků, přírodních rezervací, plochy původních ekosystémů).
Vzhledem k tomu, že se jedná o hnojivo, je nutná jeho registrace Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle zákona č. 156/1998 Sb.
Vhodnost použití pro ekologické zemědělství je osvědčována organizací KEZ, o.p.s.
Vliv na životní prostředí a živé organismy
S ohledem na skutečnost, že kompostování je přirozený biochemický proces, probíhající v přírodě využívající vlastností živých organismů, zejména aerobních mikrobů, má použití kompostu na životní prostředí kladný vliv. Kompost při regeneraci půd obnovuje žádoucí a přirozenou mikrofaunu.
Vliv na zdraví člověka a jakost produktu
Kompost působí na zdraví člověka nepřímo tím, že rostliny určené pro výživu lidí, případně rostliny určené pro krmení hospodářských zvířat, nepřijímají z kompostem ošetřené půdy vyšší obsah nežádoucích cizorodých a zdraví škodlivých látek.
