"V tmavých soutěskách, velmi hustých lesích, na jejich mýtinách, potkávali jsme při našich průzkumných cestách na sever této země zvířata velmi podobná našemu skotu, některá černá, bezrohá, některá hnědá s majestátnými, dlouhými rohy, vždy však pokryta hustou srstí. Pár jsme jich zabili a chuťově jsou stejná jako jiná lesní zvěř, zde se nacházející."
Tak nějak popisovali římští vojenští zvědové pro ně neobvyklý druh skotu, který při největším rozmachu říše Římské za časů císaře Hadriána, Trajána a dalších objevovali na území dávných Keltů, na území dnešního Skotska. Více materiálů o těchto dávných dobách již nikdo z nás nespatří. V roce 1851 totiž vyhořelo do základů muzeum Highland and Agricultural Society v Edinburgu se všemi dosavadními záznamy chovu. Skotští chovatelé plemen HIGHLAND proto v roce 1862 iniciovali založení nové, v současnosti nejstarší vedené Plemenné knihy na světě.
Plemeno HIGHLAND patří k původním nejstarším plemenům ve Skotsku. Díky konzervatismu tamnich chovatelů nebyla ovlivňována moderními šlechtitelskými postupy a zachovala si svůj charakteristicky vzhled.
HIGHLAND (Skotský náhorní skot ) - charakteristickým znakem plemene je dlouhá splývavá hustá srst umožňující bezproblémové přežití za vlhkých a chladných podmínek.
Základní barevná varianta je hnědá, od žluté až po tmavě červenou. Méně četné je zbarvení černé, šedé, bílé , stříbrné a žíhané (brindle). Přípustné jsou bílé skvrny pouze na spodní straně břicha.
Typickým znakem je též dlouhá splývající srst na hlavě, překrývající oči. Všechny varianty mají výrazně dlouhé rohy lyrovitého tvaru, rozpětí u býků dosahuje i 130 cm. Jedná se o plemeno robustní, malého tělesného rámce s krátkými končetinami.
V plemenném standardu jsou upřednostněny exteriérové znaky před výkonnostními ukazateli.
| Požadované ukazatele plemenného standardu: | kráva | býk |
| kohoutková výška (cm): | 110 | 120 |
| hmotnost v ospělosti(kg): | 400-500 | 650-750 |
| průměrný denní přírůstek (g/ks/den): | 500 | 500 |
První zapouštění jalovic se doporučuje ve věku 28 - 36 měsíců. První použití býka v přirozené plemenitbě se doporučuje od 24 měsíců věku.
Plemeno pochází ze Skotska z velmi skromných podmínek náhorních vřesovištních planin. Zachování původních užitkových vlastností jim umožňuje přežívat i v nejtvrdších horských podmínkách. Pro svoji otužilost, pevnou konstituci, výborné pastevní a mateřské schopnosti a působivý zevnějšek si tato plemena získala v posledních letech velkou popularitu v marginalních oblastech celé Evropy.
Ideální je celoroční pastevní odchov s možností střídání kvalitních i méně kvalitních porostů. Důležité je zabezpečení stínu v letním období. Zimní období snáší tento skot bez problémů, nevadí ani vysoká sněhová pokrývka. I v horských podmínkách Šumavy, Krkonoš a Jeseníků probíhá zimování bez potřeby přístřešku, při zvláště nepříznivém počasí se stádo uchyluje do závětří okraje lesa.
Zimní přikrmovaní se osvědčuje nejlépe formou obřích balíků senáže, či sena do krmelců. Jadrné směsi se nepřikrmují, nezbytná je pouze krmná sůl a minerální lizy. Napájení je možné zabezpečit z přirozeného průtočného napajedla nebo nezamrzající míčovou napaječkou.
Pro nutné veterinární zákroky a provedení předepsaných zdravotních zkoušek se budují odchytové zařízení zakončené pevnou fixační klecí. Předchází se tím problémům s manipulací stáda i případným úrazům.
Plemenitba je zásadně přirozeným způsobem. Vzhledem k tomu, že nejde o klasické masné plemeno, není chov podřízen dosažení maximálních přírůstků. Není tedy nutné dodržovat přísné sezónní telení a býky je možné ponechat celoročně ve stádě. Odpadají tak problémy s jejich odděleným chovem a částečně rozdělené telení má návaznost na plynulou produkci jatečných zvířat.
Pro letní pastvu jsou vhodné větší plochy ( 0,5 - l ha/VDJ ) s různě hodnotnými porosty a přebytečné nedopasky se průběžně přesekávají. Využívá se tím vynikající pastevní schopnost tohoto plemene, nedochází k poškozování povrchu pastvin a zároveň dochází k rozvoji druhové diverzity porostů, zvláště se zvyšuje podíl kvetoucích bylin.
Při celkovém hodnocení zkušeností s chovem uvedených plemen je nutné vyzdvihnout hlavně nenáročnost chovu na přírodní podmínky, minimální časové a pracovní náklady při ošetřování a krmení, možnost chovu ve volné krajině bez nutnosti zemědělských staveb a vysokou kvalitu ekologicky hodnotného masa. Více než kde jinde zde však platí pravidlo o nutnosti přizpůsobení se přírodě a dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje. To vše předurčuje toto plemeno jako alternativu pro podnikání rodinných farem v turisticky atraktivních územích českého venkova. Malá časová náročnost umožňuje kombinaci zemědělství s jinou podnikatelskou činností. Přírodě blízký systém hospodaření tak farmářům umožňuje znovu žít způsobem, který dělá český venkov venkovem.
Rozdíl v kvalitě mezi ekologickými a konvenčními potravinami spočívá především v jejich vitalitě dané kvalitou celého produkčního systému. V ekologickém zemědělství už nejde o to, jak dosáhnout co nejvyšší užitkovosti zvířat a tím i co nejvyšších tržeb, ale snahou je zabezpečit optimální podmínky systému chovu tak, aby zvířata mohla dosáhnout maximálního zdraví a pohody na základě svých vlastních vnitřních schopností a nikoliv díky používáni antibiotik a syntetických krmných doplňků. Konzumace takto ekologicky produkovaného masa má bezpochyby pozitivní vliv i na zdraví člověka.
Venkovský prostor v podhorských a horských oblastech je vzácnou kulturní krajinou. Vznikl uvážlivým hospodařením generací rolníků, kteří přemýšleli v dimenzích příštích generací s přirozenou láskou ke svému hospodářství i celému regionu.
Jednoduchost pastevního chovu extenzivních plemen skotu je základem funkčnosti uvedeného agroturistického systému. Návštěvníci agrofarmy mají možnost sledovat život volně se pasoucích zvířat, případně pomoci s jednoduchými pracemi při krmení nebo sklizni sena. Vše je umocněno líbivým exteriérem plemene, pohled na dlouhosrstá a dlouhorohá zvířata patří často pro návštěvníky farmy k nezapomenutelným zážitkům.
